Jak pěstujeme zeleninu a květiny na malé ploše?
ZAKLÁDÁME BEZOREBNÉ ZÁHONY
Jak pěstujeme zeleninu na malé ploše?
Pěstování zeleniny v konvenčním zemědělství se často přizpůsobuje tomu, aby mohla do pole vjet těžká technika. Většinou farmáři obhospodařují velkou plochu v řádu desítek hektarů. Jedna plodina v takovém případě zabere několik hektarů a tak traktor použít musí, ručně by se tak velká plocha obhospodařit prostě nedala.
My jsme si vybrali jinou cestu, a to pěstování mnoha druhů zeleniny na malé ploše. Na malé ploše nemyslíme několik hektarů, ale plochu do jednoho hektaru. Inspirují nás zahraniční hnutí micro-scale farem, které zásobují potravinami lokální komunity a vrací se k zemědělství se zapojením lidské práce bez těžké mechanizace. Příklady takové farmy například kanadská farma Les Jardins de la Grelinette, kterou založil farmář Jean-Martin Fortier se svou manželkou Maude-Hélène Desroches. Na farmě o rozloze 6000 m2 pěstují zeleninu pro 150 pravidelných odběratelů a další část produkce prodávají na farmářských trzích. Dalšími příklady takových farem jsou například Neversink Farm a Ten Mothers Farm v Americe nebo Ridgedale Farm ve Švédsku.
ROZMANITÁ PRODUKCE ZELENINY NA MALÉ PLOŠE
Market gardening
Všechny výše zmíněné farmy jsou takzvané „market gardens“. Tento systém pěstování vychází z francouzských farem 19. století, které zásobovali svojí produkcí trhy se zeleninou v Paříži. V současnosti je tento termín spojen s ekologicky smýšlejícími farmami o malé rozloze, které na této ploše pěstují desítky druhů zeleniny. Cílem farmářů je prodat tuto produkci lokálně a nedovážet jí na dlouhé vzdálenosti do jiných regionů. Lokálností prodeje je podpořen i úzký vztah se zákazníkem, který se může na farmu přijet podívat a vidět, jak se pěstuje zelenina, kterou si kupuje. Market garden je pro farmáře zdrojem obživy, měla by tedy generovat zisk a farmář by měl být schopen se pěstováním produkce uživit.
JAK TO VYPADÁ U NÁS V HOSPODÁŘSTVÍ?
Naše market garden
Market garden zakládáme i my. Naše záhony jsou dlouhé 10 metrů a mají šířku 75 centimetrů a cestičky mezi záhony 25 centimetrů. Díky těmto rozměrům dokážeme záhony obhospodařit za pomocí ručních nástrojů a maximálně tak využít plochu, kterou máme k dispozici. Díky jednotným rozměrům všech záhonů můžeme potom snadněji udělat osevní plán.
V letošní sezóně jsme založili 30 záhonů, kde budeme pěstovat zeleninu a květiny. Zeleninu náchylnější na nízké teploty jako jsou například rajčata, papriky, lilek, budeme pěstovat ve fóliovníku o rozměrech 10×4 metry. Jsme v nadmořské výšce 540 m.n.m. a aby plodová zelenina dosáhla své plné zralosti, je potřeba aby byla ve fóliovníku.
Naše záhony jsou bezorebné, to znamená, že je nikdy neořeme. Orba je v zemědělství běžná praxe a názory na její význam se mezi odborníky liší. My jsme se rozhodli orbu nedělat z toho důvodu, že v půdě probíhá bohatý půdní život. Miliony organismů žijí a pracují na každém centimetru pod zemským povrchem a my si myslíme, že bychom jim tento život měli narušovat pokud možno co nejméně. Pokud Vás tato problematika zajímá, zde je krásná Ted talk přednáška o životě pod zemí: https://www.youtube.com/watch?v=47lEb51dZBY
No a my začínáme. Na tuto sezónu máme všechny záhony připraveny a čekáme na teplejší počasí, až budeme moct zasít. Mezitím v našem obývacím pokoji už rostou pěkně v teple domova papriky, lilky a rajčata. O tom Vám napíšeme více zase příště.
