Co nás naučily čtyři sezóny pěstování zeleniny
(a proč dnes děláme věci jinak)
Co nás naučily tři roky pěstování zeleniny
Když se dnes ohlédneme zpátky, přijde nám to skoro neuvěřitelné. Před pár lety jsme stáli na začátku – s hlavou plnou ideálů, s bedýnkami v mlze nejistoty a s pocitem, že když budeme pracovat poctivě, ono se to nějak povede.
A ono se to povedlo.
Naše první sezóna byla hodně intuitivní. Předpěstovávali jsme sadbu v soil blockách, radovali se z každé sazenice a netrpělivě čekali na dny, kdy je budeme moct vysadit do záhonů pod netkanou textilii.
Pamatujeme si ten moment, kdy jsme poprvé sklízeli saláty do bedýnek. Čerstvé, křupavé, plné chuti. Byla v tom obrovská radost – a taky úleva, že to vůbec vyšlo.
Zeleninu jsme začali prodávat formou komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Tenhle model nám dával smysl od začátku – vztah, důvěra, sdílené riziko i radost. První rok jsme měli patnáct zákazníků a 21 týdnů jsme jim každý týden chystali bedýnky.
Byla to dřina. Tvrdá, ale krásná.
Realita farmy: hlodavci, únava a otázky
Brzy přišly i věci, které se na Instagram moc nedávají. Hryzci, hraboši, zničená plodová zelenina, dlouhé dny, brzká rána. Zjistili jsme, že ne všechno se dá vyřešit „správným přístupem“ a že příroda má často poslední slovo.
Zároveň jsme začali dostávat zpětnou vazbu od zákazníků.
Pro někoho byly bedýnky malé, pro jiného naopak moc velké. Někomu vyhovovalo hodně druhů zeleniny, jiný chtěl raději méně položek, ale ve větším množství.
Došlo nám, že neexistuje ideální bedýnka pro všechny. A že farma není jen o pěstování, ale hlavně o rozhodování.
Dnes už víme, že udržitelnost není jen ekologická, ale hlavně lidská. Naše i těch, kdo s námi spolupracují.
Začali jsme: víc plánovat, zjednodušovat skladbu bedýnek podle zpětné vazby od zákazníků, psát si poznámky a data k výsevům, sledovat, kolik času co opravdu stojí a ptát se, co chceme dělat dlouhodobě – a co už ne.
Méně chaosu, víc systému a zlepšování založené na datech.
Méně druhů zeleniny v bedýnce, ale víc použitelnosti v kuchyni.
Farma jako živý organismus
Po třech letech jsme farmu rozšířili, celkem pěstujeme zeleninu a květiny na ploše cca 3000 m2. O moc víc už rozšiřovat neplánujeme. Vidíme změny nejen v sobě, ale i na pozemku. Více života v půdě, víc ptáků, hmyzu, přirozených vazeb. Farma se pomalu stává místem, které není jen výrobní jednotkou, ale prostorem, kde se dobře žije.
A co je možná nejdůležitější – potkali jsme díky ní spoustu skvělých lidí. Zákazníky, farmáře, studenty, kuchaře. Lidi, kteří se zajímají o krajinu, jídlo a smysluplnou práci.
Pěstování zeleniny v malém není jednoduché podnikání. Je plné finanční nejistoty, fyzické práce i neviditelného plánování. Ale dává nám hluboký smysl.
V roce 2026 nás čeká pátý rok našeho podnikání a my se na něj moc těšíme.