Na podzim roku 2019 se nám podařilo se Státním pozemkovým úřadem vyměnit asi 1000 m2 velký pozemek, který je přímo naprotí naší chalupě. Pozemek se nachází v údolíčku, kde jsou pod sebou celkem 3 staré kopané studny, které ale v posledních letech moc vody nemají. Kvůli dlouhodobému suchu hladina podzemních vod klesla, i studánka v našem sklepě zůstává vyschlá (jen letos v červnu se po větších deštích na pár dní naplnila). I u nás musíme řešit nedostatek vody, začali jsme tedy hledat, jak bychom mohli na našich pozemcích zachytit více dešťové vody.

S Terezkou studujeme na vysoké škole v Holandsku, kde bohužel moc času v přírodě nestrávíme. A tak jsme si s sebou do kufru vzali alespoň několik knížek o permakultuře a hospodaření s vodou. Jednou z těchto knížek byla Poušť, nebo ráj od rakouského sedláka Seppa Holzera, k zakoupení například zde: Poušť nebo ráj. . Knížka pro nás byla pobídnutím k přirozenému myšlení o přírodě a inspirací pro to si vyzkoušet vybudovat vlastní vodní nádrž bez pomoci fólií a betonu. Stavbu jezírka jsme také konzultovali s Kamilem Ciferou (www.rybnikar.cz/portfolio/).

Na přelomu února a března jsme se do toho pustili. S pomocí bagristy jsme vytvořili krásné jílové jezírko. Bagrista napřed shrábl horní vrstvu půdy s větším obsahem humusu, kterou nakupil na stranu, mimo jezírko. Tuto úrodnou hlínu jsme později použili na zakládání záhonů. Pod touto vrstvou se nacházel kvalitní jíl, pod kterým je pískovo jílové podloží. Vše jsme tedy vytvořili za pomocí materiálu, který byl na pozemku dostupný. Při tvorbě hráze jsme museli dávat pozor na to, aby se jíl dostatečně zhutnil a hráz byla dostatečně stabilní. Jílové jádro jsme potom zasypali směsí jílu a písku.

Výsledkem 3 denní práce byl základ pro rybníček, kde by hloubka v hluboké části měla být asi 180 cm a celková vodní plocha kolem 150 m2. Od té doby už se rybníček začal pomalu plnit – jednak prameny podzemní vody, ale také z jarních dešťů. Náš rybníček tak plní retenční funkci – zadržuje v krajině vodu, která by jinak odtekla údolím pryč. 

V rybníčku jsme vytvořili hluboké a mělké zóny, podle návodu Seppa Holzera. Mělké zóny jsme osázeli různými druhy rákosí a orobinců, které jsme našli v nedalekých rybnících. Koupili jsme si asi dalších 80 rostlin z farmy na vodní rostliny, která se nachází na Blatensku. Rostliny plní v jezírku důležitou funkci čištění vody, zároveň tvoří přirozený úkryt pro menší obojživelníky a některé rostliny jsou navíc i jedlé a léčivé.

Potom co jsme osázeli rybníček asi 150 rostlinami jsme nechali už všechno na přírodě. Je neuvěřitelné, kolik života se do jezírka během pár měsíců nastěhovalo. Vodoměrky, bruslařky, vážky, potápníci a různé druhy vodních brouků, které zatím ani neznáme. Hned z jara na rybníček začal lítat také páreček dvou kachen.

Hotové jezírko nám dělá velkou radost a jsme překvapeni, jak dobře vše dopadlo. Z počátku se jednalo spíš o experiment a nevěděli jsme, jestli se rybníček vůbec naplní vodou a jestli se v něm voda bude držet. V procesu jsme objevili pro nás zatím nepoznané a příroda za nás nakonec odvedla skoro všechnu práci.

Na výstavbu různých druhů vodních ploch Ministerstvo zemědělství poskytuje dotace v rámci Operačního programu Životní prostředí, Podprogramu péče o krajinu, dotaci může žadatel získat i ve výši 100%. V našem případě však nedávalo smysl o dotaci žádat, protože celkové náklady na realizaci jezírka byly okolo 15 000 Kč. Náklady a úsilí, které bychom vynaložili na zpracování dotace a projektu nám za to nestály. Co se týče povolení na výstavbu rybníčku, tak mi paní na životním prostředí sdělila, že vodní plochy do 300 m2 plochy bez výpusti žádné povolení ani ohlášení mít nemusí.

Pokud uvažujete o tom udělat si vlastní jílové jezírko, určitě to udělejte. Pokud vše dobře naplánujete, vyberete správnou polohu pro vytvoření jezírka, můžete obohatit místo, ve kterém žijete. I takto malé jezírko, jako je to naše, má pozitivní vliv na místní mikroklima a zvyšuje biodiverzitu. Navíc se v něm dá koupat a odpočinek u vody je k nezaplacení. Když jsme to zvládli my, tak to zvládnete taky. Samozřejmě u větších projektů je dobré vše konzultovat s odborníky a určitě doporučuji si přečíst knížku od Seppa Holzera. Pokud máte jakékoliv otázky, napište nám do komentářů.